Kozohorský: Máme nejmodernější technologie a velmi kvalitní pitnou vodu

Plné znění rozhovoru pro Radniční listy - Jiří Kozohorský, generální ředitel VODÁRNY PLZEŇ a.s.

Pětapadesátiletý Ing. Jiří Kozohorský, MBA vystudoval VŠSE v Plzni, obor jaderná energetika. Pracovní kariéru začal ve Škodovce, od 90. let minulého století zastával manažerské pozice v obchodních a výrobních společnostech. Ve veřejné správě pracuje více než deset let, od února 2010 zastával pozici ředitele Technického úřadu Magistrátu města Plzně. 1. března 2020 se stal generálním ředitelem VODÁRNY PLZEŇ a.s.

Jakou vodu máte vy osobně nejraději?

Pokud se budeme bavit o vodě a o tom, jak ji vnímám a přijímám, tak mohu říct, že piji kohoutkovou vodu, a to i v současné době. Už jako děti jsme nic jiného nepili než vodu se šťávou. Dodnes ji mám mnohem raději než jakoukoliv vodu balenou a to včetně balených minerálek. Pokud půjdu do přírody, tak více než voda stojatá mě vyloženě baví voda tekoucí v řekách, mám rád potoky a bystřiny na horách.

Do funkce jste nastoupil těsně před příchodem pandemie koronaviru. Zkomplikovalo to nějak Váš nástup do vodárny?

Pandemie mi ho  rozhodně  neulehčila, ale vstupoval jsem do stabilizované společnosti, která vyrábí kvalitní pitnou vodu dlouhá léta a lidé v ní jsou za tu dobu připraveni na řadu různých výjimečných událostí. To situaci určitě zjednodušuje. Je to nová zkušenost pro nás pro všechny, proto jsem v prvních týdnech věnoval veškerou energii právě tomu, aby byla opatření správně nastavena, vodárna fungovala a zaměstnanci byli maximálně ochráněni a aby nebyl celý systém výroby vody a čištění odpadních vod jakkoliv ohrožen. To samozřejmě nebyla jen moje práce, ale práce všech vedoucích pracovníků a vlastně odpovědnost každého zaměstnance. Musím říct, že na všem zlém lze najít i něco pozitivního, protože mi tato situace dala hned na začátku možnost poznat své kolegy právě v takové komplikované situaci.

V takové kritické době se stírají rozdíly v tom, kdo je kdo a kdo co kdy dokázal.  Nutné je zabezpečit provoz nejlépe jak to jde a to tady a teď. A je třeba si uvědomit, že se jedná o provoz kritické infrastruktury, a o to zodpovědnější musíme všichni být.

Nakolik jste znal vodárenské provozy už před svým nástupem a co vás nejvíc překvapilo?

Vodárna se stala městskou společností před 4 roky, takže jsem se už tehdy začal prostřednictvím Technického úřadu magistrátu v této oblasti mnohem častěji pohybovat a jednat s řadou dnešních kolegů. A pak v období po zvolení do funkce jsem se začal mnohem intenzivněji zajímat o jednotlivé provozy a jejich zaměstnance, o pracovní postupy a samozřejmě o financování. Bylo to náročné, protože ve stejném období jsem se zároveň snažil poskytnout co nejvíce informací svému nástupci a předat vedení technického úřadu. Rád dělám maximum proto, abych překvapen nebyl, a pokud, tak jedině příjemně.

Jakou první věc jste coby šéf vodárny udělal a co máte v plánu dál?

Úplně první, co jsem udělal, bylo to, že jsem se šel osobně představit na všechna pracoviště a snažil jsem se seznámit s velkou částí zaměstnanců.  Dále jsem se podrobně seznámil s výsledky hospodaření společnosti za uplynulý rok,které  vypovídají o stavu společnosti a pro správné rozhodování při řízení společnosti je zcela nutné je znát.

Další, co jsem musel udělat, bylo s nasazením roušky začít organizovat nouzový režim práce vodárny.

Uvědomíme-li si, že přirozené obavy lidí směřovaly k otázkám, zda bude zajištěn dostatek potravin, léčiv či kapacit lékařských zařízení, tak jsem nikde nezaznamenal paniku z toho, že nepoteče voda. Zvykli jsme si, že otočíme kohoutek a vody máme dost. Tato samozřejmost je jednak obecné ocenění práce lidí pracujících ve vodárenství, ale také obrovským závazkem, který plně vnímáme. Máme sice nejmodernější úpravnu vody, ale musíme také mít co upravovat. Tedy dostatek surové vody. Variantně se budeme zabývat možnostmi náhradního zásobování vodou z největšího povrchového zdroje, z řeky Úhlavy. Svoji úlohu vidím v dalším šíření povědomí o této naší životně důležité závislosti na vodě. Je to třeba přenášet do budoucnosti formou informovanosti, osvětou a výchovou dětí již ve školách. Vodárna Plzeň takový program má.

Veliký důraz budu klást na spolupráci s městem Plzní v koordinování přípravy a při realizaci investičních akcí. Z mého předchozího působení jsem si přenesl pohled z úrovně veřejné správy, dobře znám veškerý administrativní proces a nyní i finanční možnosti vodárny a jejího vlastníka, města Plzně. Jsem realista.         

Plzeň má jednu z nejmodernějších úpraven pitné vody v republice a tím i velmi kvalitní pitnou vodu. Jak dlouho s tímto faktem vydržíme? Kdy bude třeba konkrétně investovat do nových technologií a to ať při výrobě pitné vody nebo čištění odpadní vody?

Máte pravdu, máme nejmodernější technologie a velmi kvalitní pitnou vodu. Je ale nutné říct, že velmi záleží také na kvalitě vody ve zdroji pro její výrobu, což je pro nás řeka Úhlava. V podstatě každá technologie zastarává hned ve chvíli, kdy je zavedena. Je to vlastně takový neustálý koloběh, ale samozřejmě, čím lepší technologie a odpovědná údržba, tím delší intervaly pro velké investice. A zároveň kvalitu vody z úpravny na cestě do našich domácností také velmi ovlivňují rozvodné vodovodní řady, proto investujeme do jejich obnovy.

Stejný přístup máme i na druhé straně procesu, tedy u čištění odpadních vod. Udržování nových technologií a kvality kanalizační sítě na vysoké úrovni nám umožňuje do řek vracet dobře vyčištěnou vodu splňující nejpřísnější kvalitativní normy.

Voda se stává stále vzácnější komoditou a odpovídá tomu i její cena. Kam si dovedete představit, že může cena v budoucnu až vystoupat a jak to může ovlivnit VODÁRNA PLZEŇ a.s. a jak obyvatelé města?

Voda je a vždycky byla vzácná, jen si to teď, kdy je mnohem výraznější sucho, víc uvědomujeme. Cenu vody ovlivňují náklady na ni, a pokud chceme být zodpovědní k přírodě, ze které vodu bereme a užíváme, pak musíme investovat právě do technologií, o kterých jsem mluvil, a vracet zpátky vodu maximálně čistou, což je nákladné. Vodárna ovlivňuje cenu vody, ale zároveň nám rostou ceny všech vstupních složek, na které přímý vliv nemáme, např. elektrické energie, plynu, surové vody, náklady na likvidaci kalů z čistírny odpadních vod, materiál na opravy vodovodů a kanalizací.

Růst ceny vody se při procentuálním nárůstu se může zdát vyšší, ale při individuální spotřebě množství pitné vody u jednotlivých zákazníků se jedná jen o několik korun. A také je třeba vzít v úvahu, že od 1. května letošního roku se snižuje cena DPH a tím i cena pro koncové zákazníky. V ceně se odráží pouze oprávněné náklady vložené do služby, jak se říká 24 hodin sedm dní v týdnu, výroba a dodávky pitné vody a odvedení a vyčištění odpadní vody. Do ceny se započítává také obnova vodohospodářského zařízení a nové investice na rozšíření dodávky pitné vody a odvádění odpadních vod.

Jak pro vodárnu, tak pro obyvatele města platí, že je důležité s vodou šetřit.

Vodárenství se profiluje  jako stále perspektivnější obor. V čem vidíte jeho potenciál a proč? Doporučil byste dnešním studentům nasměrování jejich pracovní kariéry tímto směrem? Proč?

Vodu budeme potřebovat vždy, neexistuje náhrada, pořád si budeme vodu z přírody půjčovat k zachování potravinového řetězce a výrobních procesů a pořád jí budeme také čistit a zpět přírodě vracet. Je  to celosvětová záležitost a jaké  k tomu zvolíme postupy, procesy a technologie a jak efektivní budou, a zda budeme na špičce výzkumu a realizace, je výzvou.

Vodárenství tady vždy bude, což vidíme i teď. Tímto i napovídám zvídavým a podnikavým osobám, tedy zejména studentům.

Generální ředitel společnosti VODÁRNA PLZEŇ a.s. Ing. Jiří Kozohorský, MBA